ROZCESTNÍK
AGENTURA
KRUH
Jan Jelínek, knihkupectví Hledající,
Za Pohořelcem 12, 169 00 Praha 6,
tel.: 220 873 250, IČO 12263770,
email: info@hledajici.cz
Aktualizace databáze knih provedena 16.10.2017
Obsah košíku   Přihlášení   Registrace   Časté otázky    Výkupní kalkulačka   Obchodní podmínky   Facebook   Kontakty   
Košík: 0.00 Kč,  Měna: CZK - EUR
Zamyšlení: Když se krásný sen splní, změní se často v noční můru. [Patricie Holečková]

Hledat:
  
V názvu knihy, autora, nakladatelství, kód knihy
Google - v hledajici.cz
Kategorie:
Novinky
Prémiové knihy
Doporučujeme
V hledáčku
Všechny knihy
Antikvariát

"zlatý fond"
Ajurvéda, čínská medicína
Andělé, víly
Astrologie
Buddhismus, zen
Byliny, bachovy esence
CAD PRESS
Cvičení, masáže
Duchovní beletrie
Duchovní učitelé
Eko-konzult
Ekologie, příroda
Energetická místa, mapy
Esoterika ostatní
Fantasy & Sci-fi
Feng šuej
Filosofie
Hermetismus
Homeopatie
Jóga
Kóany, výroky
Kuchařky
Léčitelství
Lexikony, zákl. knihy
Mandaly, mantry
Minerály, reiki, čakry
New Age, podvědomí
nezařazeno
Numerologie, i-ťing
Partnerské vztahy
Pohádky, mýty
Portál
Psychologie
Psychotronika, spiritismus
Reinkarnace
Santal
Sny, snáře
Šamanismus
Tantra, sexualita
Tarot
Věštění
Víra
Votobia
Výživa, vitamíny
Záhady, proroci
Změněné stavy vědomí
Ostatní - CD, DVD, apod.
Ostatní pomůcky
Společenské hry


E-mailové novinky:
Pokud si zde zaregistrujete e-mail, budeme Vám pravidelně zasílat přehled nových knih v našem obchodu obvykle 2x měsíčně a občas informovat o speciálních akcích.


Tip od nás:

Obálka knihy
  
LN 078 - Mým marodům - Jak vyrobit pacienta ROZHOVOR S AUTOREM
Autor: Jan Hnízdil
Nakladatelství: Lidové noviny
Lékař je člověk, který podává léky, o nichž ví jen velmi málo, k léčbě nemocí, o nichž ví ještě méně, lidem, o nichž neví nic.
Recenze: Ano - Ukázka: Ano - Vaše názory: 0
Původní cena: 229.00, Po slevě: 213.00 Kč
Vyšlo: 07.01.2011, Kategorie: Léčitelství
Skladem
 

Rozhovor s Ing. Janem Konfrštem

(autorem knihy "Život v našich dlaních - Povídání s Janem")
JJ: Mohlo by se na první pohled zdát, že technika a duchovno se příliš nesnášejí. Přesto se opakovaně setkávám s tím, že lidé čistě technického vzdělání se po určité době pouštějí do bádání v oblasti esoteriky a ostatně Vy i já jsme toho příkladem. Můžete nám prosím ve zkratce povědět svůj životní příběh?

JK: Vždy, když mi někdo položí takto formulovanou otázku jsem při pohledu zpět překvapen, jak může být život bohatý a plný překvapivých změn, pokud se jej člověk rozhodne žít naplno, využít každou příležitost, kterých máme kolem sebe i v sobě neustále mnoho. Je pravdou, že moje akademické vzdělání je technického směru, ale vykonávaná práce ve vystudovaném oboru mě naplňovala čím dál tím méně. Není nutné na tomto místě uvádět konkrétní důvody, neboť měly individuální pozadí. Podstatná je skutečnost, že jsem vyslyšel svůj vnitřní hlas a uskutečnil první ze základních změn ve svém životě. Dnes po 13-ti letech vím, jak zásadní bylo toto rozhodnutí pro vše, co následovalo. Z tohoto pohledu mohu říci, že v tomto případě jsem prošel první z řady zkoušek, zda se budu vůči sobě chovat přátelštěji, zda budu naslouchat hlasu svého nitra. Ve velice rychlém časovém sledu pak následovala řada dalších změn, z nichž uvedu již jen jednu, z mého pohledu však naprosto zásadní, neboť díky ní dostal můj život zcela novou náplň. Opět jsem poslechl svůj pocit, vnitřní hlas a vykročil cestou vědomého hledání. Opisem se tento krok dá popsat různým způsobem, na tomto místě zvolím následující vyjádření - byl jsem vyzván, abych si sám sobě dokázal objasnit smysl své přítomnosti v současnosti. Nechávám na posouzení těch, kdo se mnou přicházejí do styku v rámci vyhledávané pomoci, nakolik se mě podařilo naplnit úsilí, které jsem v tomto směru vynaložil. Není účelem této odpovědi, aby vyzněla ve smyslu dříve sepisovaných životopisů, uvedl jsem pouze jeden aspekt, který může mít na kohokoli z nás zásadní dopad. Nebojme se změny, v níž nacházíme čistotu a tušíme svobodu. A pokud se k ní rozhodneme, uplatněme následně veškerou rozhodnost, abychom nepromarnili svou příležitost. Nikdy jsem nezalitoval, že je moje vzdělání technického směru. Naopak - exaktní logické myšlení mě vždy bylo oporou při analýze všech dějů, které se odehrály a odehrávají v mém nitru.


JJ: Zde vyvstává otázka přesvědčení nebo vědomí spojení se zdrojem pravdy. Problematika je to však bohužel zřejmě mnohem širší, protože samo vědomí, že máte přístup k nezkreslenému zdroji informací, nemusí být ještě pravdivé. Znám řadu lidí, u kterých mi nepřipadá, že by tento přístup měli, ačkoliv oni sami jsou o tom přesvědčeni (k manifestaci odpovědí lze přitom používat rozličné metody počínaje siderickým kyvadélkem přes automatickou kresbu po přímou komunikaci se "zdrojem"). Pomohl byste mi utřídit myšlenky v této oblasti?

JK: V minulém Zpravodaji jste uvedl, jak je důležité poznat autora po ovoci a dodám, že je to přístup nejvíce se přibližující k objektivní pravdě, i když bude vždy zatížen subjektem vnějšího pozorovatele. Kdokoli z nás má možnost i nezadatelné právo o sobě říci, že je tím jediným a pravým prorokem. Zda jím skutečně je, se my, vnější pozorovatelé, můžeme přesvědčit pouze dlouhodobým, trpělivým a opakovaným ověřováním faktů sdělovaného, ale především skutků, které mají vše doprovázet. Mnoho našich předchůdců usvědčilo sebe samé neupřímností svého chování - rozpory. Kolik bylo v minulosti těch, kteří hlásali vodu a pili víno? O tom, zda dotyčný má pravdu, se nejlépe přesvědčíme při osobním styku, v živé diskusi, sledováním jeho reakcí a chování. V delším časovém úseku, kdy jej máme možnost sledovat, věnujme pozornost tomu, zda jednotlivosti a osamocené informace zapadají do celkového logického rámce, zda jeho život soukromý není v rozporu s tím, jaké jsou naše představy a jím přednášené názory na čistý život v Pravdě. Ke "konečnému" úsudku potřebujeme určitý čas a nezbytnou míru vlastní objektivity.


JJ: Pokud jsem správně pochopil, je podle Vašeho názoru hodnota vlastního života nedotknutelná. Usuzuji tak z toho, že jste jednoznačně odsoudil případy obětování života pro "vyšší" věc (jako příklad budiž použito sebeupálení studenta Jana Palacha). Nemyslíte tím však doufám, že by nebylo vhodné život ani riskovat? V tomto případě bychom se totiž podle mého názoru snadno dostávali do osidel strachu a byli nezdravě manipulováni tlakem okolí.

JK: Skutečně vyznávám nedotknutelnost Daru života. Otázkou ale zůstává subjektivita pohledu jedince, jaká je přípustná míra riskování, aby nebyl ohrožen život ve své podstatě. Žijeme v době, která je mimo jiné charakterizována narůstající mírou různých adrenalinových sportů.Co je ale přípustným rizikem pro člověka, který se věnuje takovémuto sportu, je pro druhého naprostým hazardem se svým životem. Dar života jsme dostali, abychom mohli žít, poznávat a tvořit. Sebe obohacovat o poznání a skrze sebe Boha o prožitky z poznaného. Je více méně samozřejmé, že každý z nás v dosavadním životě zažil strach v libovolné formě. Nikdy jsem ale nemluvil o tom, že je třeba se o svůj život bát. Jít životem s tím vědomím, že jej ve své podstatě můžeme ohrozit, bát se na základě tohoto faktu jakéhokoli rozhodnutí by bylo navýsost kontraproduktivní. Je žádoucí, abychom si v rámci školy života vybudovali dostatečnou vnímavost pro své vlastní pocity a dokázali rozpoznat, který krok je pro nás ještě bezpečný a jaký způsob chování je za hranicí sebeúcty. Neustále se testujeme, hledáme i v tomto smyslu hranice.


JJ: Myslíte, že bychom měli svůj mravní kodex (vnitřní "desatero") přebírat ze společnosti či z filozofických či náboženských systémů nebo si jej vytvářet a upravovat sami v souladu s vlastním vývojem.

JK: V tomto je moje odpověď naprosto jednoduchá a jednoznačná. Neuzavírejme se před jakoukoliv informací, názorem, ať je jeho zdrojem filozofický směr, náboženství, jiný politický systém anebo jenom názor našeho souseda. Vždy však pečlivě zvažujme, co nám přináší, jakým způsobem může obohatit náš život, jak je v souladu s naší duchovní zralostí, s nabytou mírou svědomí. Zvažujme vždy v obou rovinách, na úrovni mysli i srdce, uvažujme logicky a nechme se současně oslovovat i naší duší, nakolik s naší rozumovou analýzou souhlasí. Každým takovýmto, byť nepatrným krokem, pracujeme na svém vývoji, zkvalitňujeme si svůj mravní kodex, denně si upravujeme a přepisujeme svoje desatero s tím, že jednou se bezezbytku sjednotíme s Pravdou.


JJ: Hledání v ústraní nebo praktický život v rodině? Jsou si tyto cesty rovnocenné?

JK: Odpověď může být ještě stručnější. Jsem jednoznačným zastáncem názoru, že vše dosud poznané dostane svoji skutečnou platnost pouze tehdy, budeme-li si je denně ověřovat ve všedním životě a především v mezilidských vztazích. Ve skleníkovém prostředí pečlivě vybudovaného ústraní, kde nechceme být nikým a ničím rušeni, bychom mohli uplatnit i námi nepoznanou vlastnost - vidět se růžovými brýlemi. Mohli bychom si vytvořit i svůj vlastní snový svět. Komu bychom prospěli?


JJ: Které téma je podle Vašeho názoru v současné době v partnerských vztazích více nedoceněné: otevřenost a upřímnost nebo pokora a vytrvalost?

JK: Na každém setkání s posluchači se snažím dát najevo, jak je důležité žít vyvážený život. Nesnažit se upřednostňovat jednu vlastnost před druhou. Přiznávám, že se nejedná o úkol lehký, se kterým si dokážeme poradit v krátkém čase, v každém případě se však jedná o nejkratší cestu k cíli - života v Pravdě. Jsou to pocity vlastní nedokonalosti, nedůvěry v sebe, které nás vedou k rozhodnutí usnadnit si svůj úkol tím, že v daném úseku života preferujeme určitou vlastnost. Tím ale ostatní zanedbáváme a kýžený efekt je zdánlivý. Dodám již jen to, co je zřejmé. O konkrétní náplni jednotlivých kroků rozhodujeme každý individuálně a pouze za sebe.


JJ: Dovolím si trochu kontroverznější otázku: Považujete za prospěšné, bouří-li se člověk proti konvencím, pramení-li to z jeho vnitřního přesvědčení? Co třeba téma mnohoženství v naší západní společnosti?

JK: Stojaté vody jsou vždy náchylné k zakalení a málokdy jsou nositeli pokroku. Jsem jedním z těch, kdo se postavil proti konvenčnímu způsobu života. Proti konvencím se vzbouřilo a bouří mnoho lidí, o formě protestu rozhoduje míra jeho vnitřní zralosti. Jinými slovy řečeno - čím je tato hladina vyšší, čím je daný jedinec blíže Pravdě, tím je forma protestu v hlubším, čistším souladu s univerzem, Božím Řádem. Možná již zbytečný dodatek - rodina, manželský pár je základem tvůrčího života celého a nejenom našeho vesmíru. Mnohoženství není optimální formou protestu proti konvencím.


JJ: Mnoho lidí utápí svůj život v "nadávání na poměry". Já mám naopak hřejivý pocit, že vše je v konečném důsledku tak, jak má být. Angažuji se pouze u věcí, které mne vnitřně oslovují, a ostatní počiny politiků, i když s nimi třeba nesouhlasím, mne nechávají vnitřně chladným. Není tento přístup příliš pasivní?

JK: Souhlasím s Vámi, v konečném důsledku je vše tak, jak má být. Můj souhlas s Vámi ale samozřejmě neznamená, že s námi bude souhlasit ten, kdo "nadává na poměry". Nic to však nemění na skutkové podstatě - každý si chod svého života řídí sám. Vaše otázka má však hodně hluboké a široké zázemí, souvisí s přijetím principu inkarnačního života. Řada lidí se totiž nedokáže smířit a ztotožnit s nedokonalostí současného světa. Brání si sami sobě omezeným obzorem. Životní situace, vnímané časovým horizontem jednoho omezeného lidského života se jim zdají nesrozumitelné, nepochopitelné, nespravedlivé. Nejsou potom schopni pochopit a vysvětlit si disproporci mezi spravedlností světskou a duchovní. Zúžené časové hledisko se potom stává zdrojem nedorozumění a dává průchod těm vlastnostem, které obecně zařazujeme mezi ty negativnější. Ano, vše je tak, jak á být, až do důsledku pochopíme hlubokou lidovou moudrost, kterou všichni známe - Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Až to opravdu pochopíme, přijmeme i ten fakt, že zdrojem našeho současného pocitu nenaplněnosti, nespokojenosti, neúspěšnosti jsme jenom my sami a vytvářeli jsme si jej dlouhodobě, včetně života minulého, minulých. Pak nám přijetí a zažití této skutečnosti bude odrazem pro změnu vlastností a chování do budoucna. Začneme vědomě řídit chod svého života a přestaneme "nadávat na poměry".


JJ: Vnucování pomoci druhému je asi téma, se kterým se setkal ve větší či menší míře každý. Rada poskytovat pomoc, až když o ni dotyčný explicitně požádá, se přitom zdá být logická. Pokud se ale jedná o naše dospívající dítě, které začalo chodit za školu a chytilo se drogové party, budeme určitě na pochybách, zda a jak zasáhnout.

JK: Z předchozí odpovědi vyplývá, že za svůj život jsme odpovědni každý sám, že se nemáme na koho a na co vymlouvat. Toto sdělení má jediné, a ještě jenom dílčí, omezení, týká se ranného věku, výchovy dětí. Mnoho z nás si ověřilo vlastními zkušenostmi, že námi nabízená pomoc je skutečně platná teprve tehdy, je-li vyžádaná. Nelze pomoci člověku, který s naší pomocí nevysloví souhlas. V ostatních případech do určité míry plýtváme vlastní energií, z pohledu příjemce mu poskytujeme medvědí službu. Navíc: s přijatou pomocí je třeba naučit se zacházet. Novorozenci se však bez cizí pomoci neobejdou. Jinou formu pomoci vyžaduje prvňáček, pravou školou pro nás samotné - rodiče, je nabídka pomoci dospívajícímu dítěti, které začíná být přesvědčeno o vlastní pravdě a rodiče vnímá jako omezujícího činitele vlastní svobodné vůle. Je naší povinností vychovávat, nabízet pomoc i v tomto období, nejedná se ještě o úplně samostatného člověka. Je nasnadě, že se nám bude dařit lépe, budeme-li v tomto náročném období, v pubertě, pouze zúročovat náš předchozí vklad do výchovy. Uvědomovat si až v tomto čase, že bychom měli začít s výchovou, může být snahou opravdu opožděnou a nebo ztíženou. Výchova dětí je proces v každém případě oboustranný, v období dozrávání to platí dvojnásob. Snažme se, aby námi nabízená pomoc měla pro příjemce přijatelnou podobu. Podávejme pomocnou ruku způsobem, který redukuje pravděpodobnost odmítnutí. Skládáme v těchto chvílích zkoušku z rodinné diplomacie. Dopřejme si úspěch.


JJ: Na závěr použiji své obvyklé "knihkupecké" otázky: Můžete nám doporučit několik knih, které Vás osobně inspirovaly? Kdy očekáváte vydání své další plánované knihy? Kde se můžeme dozvědět něco bližšího o Vašich dalších aktivitách?

JK: Bez váhání mohu odpovědět, že knihy, které mne nejvíce oslovily ve spojitosti s tématem, o němž si povídáme, jsou z rukou Paula Bruntona. Mohu říci, že jeho Vnitřní skutečnost byla v určitém období mojí Biblí. Jsou mi nesmírně blízké i Zápisky. Dříve jsme jim rozuměl, dnes chápu zázemí tvorby. Nacházím se totiž ve stejné situaci - při jakékoliv jiné fyzické činnosti mám po ruce tužku a papír, popřípadě diktafon a poznamenávám si jednotlivé věty z nikdy nekončícího vnitřního dialogu. Podobnost čistě náhodná nebo průzračná zákonitost? Závěr nechám na čtenáři. Psaní knih, článků je jeden díl mé veřejné aktivity. V průběhu roku se nadále koná řada veřejných setkání, vedených formou volného dialogu. Souběžně s tím připravujeme dvě knížky: Jedna z nich bude pokračováním již vydané knihy Život v našich dlaních na základě reakcí čtenářů - jedná se přece o nevyčerpatelné téma. Druhá - nikoliv v pořadí důležitosti - bude věnována životu a době Ježíše Krista, jeho poselství. Datum vydání obou bych v současné době nerad předjímal, v tomto směru nezáleží všechny okolnosti jenom na mě.


JJ: Děkuji Vám za rozhovor.

JK: Poděkování je samozřejmě oboustranné, vítám každou příležitost, kdy mohu oslovit hledající.



Aktuality, novinky:

05.10.2017
Na SLOVENSKO jedeme opět 20.10.2017 a vyřídíme všechny objednávky, které nám dorazí do 18.10., 10:00 hod.. Počínaje druhou zásilkou je možná i platba na fakturu po dodání zboží (poštovné 2,3 eur). [JJ]

29.09.2017
Říjnové odpočítávání - výprodej knih za menší a menší ceny (od 30 do 1 Kč). Podrobnosti včetně fotografií části připravených knih k 2.10. najdete ZDE. [JJ]

14.09.2017
"Metoda RUŠ" - stále jedna z nejprodávanějších knih.
[JJ]

Nejprodávanější v kamenném obchodu:
01Život v přeludu (... a jak se z něj probudit!)
02Metoda RUŠ aneb Já to mám jinak (3. vydání)
03Den svatého Ignora
04Jen nekonečná láska je skutečná
05Cesta /Modrá brána/
06Jak to vidí Ivanka Adamcová
07Učebnice vysoké magie
08Indián - Zpráva o archetypu
09Psychologie souhlasu
10Já jsem
11Krutá hra o tvé zdraví-Budeš figurkou,nebo hráčem?
12Jsem
13Nové uspořádání - Otevřeně o nejasných časech (10)
14Anastasia - kniha první
15Tajný život stromů

Nejprodávanější přes internet za Říjen 2017:
01Nové poselství z Prahy (16x)
02Já jsem (12x)
03Metoda RUŠ aneb Já to mám jinak (3. vydání) (10x)
04Jsem (8x)
05Kniha za milion! (8x)
06Milarepa (8x)
07Zdeněk Hajný 2018 - nástěnný kalendář 42x56 cm (6x)
08Zdeněk Hajný 2018 - stolní kalendář (6x)
09Čínské metody oddálení stáří a upevnění zdraví (5x)
10Slunce zapadá na východě (5x)
11Tobě (5x)
12Dvanáct vrstev DNA (4x)
13Sethovy promluvy (4x)
14Anastasia - CD ve formátu MP3 (4x)
15Život v přeludu (... a jak se z něj probudit!) (4x)

Naposledy objednané knihy:
17.10.2017 01:50
111 míst v Praze, která musíte vidět
16.10.2017 22:09
Sexuální síla - okřídlený drak
16.10.2017 22:09
Síla myšlenky
16.10.2017 22:01
Já jsem
16.10.2017 22:01
Jsem
16.10.2017 17:32
Velká kniha Crowleyho tarotu
16.10.2017 17:32
Umění dýchat
16.10.2017 17:32
SU-JOK masážní prstýnek
16.10.2017 15:34
Šťastnější než Bůh
16.10.2017 15:00
Proč k nám miminko nechce



© 2001-2011 - Pavel Černý | © 2012-2017 - Pavel Hejný