ROZCESTNÍK
AGENTURA
KRUH
Jan Jelínek, knihkupectví Hledající,
Za Pohořelcem 12, 169 00 Praha 6,
tel.: 220 873 250, IČO 12263770,
email: info@hledajici.cz
Aktualizace databáze knih provedena 20.04.2018
Obsah košíku   Přihlášení   Registrace   Časté otázky    Výkupní kalkulačka   Obchodní podmínky   Facebook   Kontakty   
Košík: 0.00 Kč,  Měna: CZK - EUR
Zamyšlení: Nechtít být nikomu na obtíž může být také jenom nedostatek odvahy. [Oliver Wapitti]

Hledat:
  
V názvu knihy, autora, nakladatelství, kód knihy
Google - v hledajici.cz
Kategorie:
Novinky
Prémiové knihy
Doporučujeme
V hledáčku
Všechny knihy
Antikvariát

"zlatý fond"
Ajurvéda, čínská medicína
Andělé, víly
Astrologie
Buddhismus, zen
Byliny, bachovy esence
CAD PRESS
Cvičení, masáže
Duchovní beletrie
Duchovní učitelé
Eko-konzult
Ekologie, příroda
Energetická místa, mapy
Esoterika ostatní
Fantasy & Sci-fi
Feng šuej
Filosofie
Hermetismus
Homeopatie
Jóga
Kóany, výroky
Kuchařky
Léčitelství
Lexikony, zákl. knihy
Mandaly, mantry
Minerály, reiki, čakry
New Age, podvědomí
nezařazeno
Numerologie, i-ťing
Partnerské vztahy
Pohádky, mýty
Portál
Psychologie
Psychotronika, spiritismus
Reinkarnace
Santal
Sny, snáře
Šamanismus
Tantra, sexualita
Tarot
Věštění
Víra
Votobia
Výživa, vitamíny
Záhady, proroci
Změněné stavy vědomí
Ostatní - CD, DVD, apod.
Ostatní pomůcky
Společenské hry


E-mailové novinky:
Pokud si zde zaregistrujete e-mail, budeme Vám pravidelně zasílat přehled nových knih v našem obchodu obvykle 2x měsíčně a občas informovat o speciálních akcích.


Tip od nás:

Obálka knihy
  
DI 017 - Biotronika I. - DVD (Tajemství léčivého zvuku)
Nakladatelství: Bioton
DVD obsahuje kromě zvukové stopy z CD také krátkou promluvu autora a je harmonicky propojeno s obrazy nástroje, vesmíru a hor vydal Tomáš Pfeiffer, D
Recenze: Ano - Ukázka: Ne - Vaše názory: 0
Původní cena: 180.00, Po slevě: 167.00 Kč
Vyšlo: 05.03.2007, Kategorie: Ostatní - CD, DVD, apod.
Skladem
 

Rozhovor s ...
Miroslavem Zámečníkem

- Zpravodaj 2/10

(autorem knihy Duše a křídla")

JJ: Seznámil jsem se s vámi již jako s autorem duchovně vyzrálé knihy, jistě však tomuto počinu mnohé předcházelo. Byl byste ochoten se nám několika odstavečky představit?

MZ: Ano, mnohé předcházelo. Prostoru je málo, tak jen pár črt. Narodil jsme se v Táboře v roce 1953. Proč právě tam, jsem poznal až o několik desítek let později. A bylo to nádherné. Ne přicházejícími informacemi, ale spíše principem, který jsem postupně poznával za tím vším. Vzpomínám na jedny dávné předškolní vánoce a setkání s Ježíškem pod stromečkem a hned následně s Ježíšem na kříži v táborském kostele. Ten vnitřní protest - takhle ne" - mé dětské duše si pamatuji dodnes. Ano. Buďte jako děti," vyzýval nás Ježíš... Vzpomínám na svoje otázky o vnímání světa, které jsem tenkrát neuměl pojmenovat ani formulovat, jen cosi tušil. Jak a co vlastně vidím," ptal jsme se. Vyprávěli mi o světle a oku, ale to jsem nechtěl slyšet. Říkali mi, abych byl normální, abych byl na zemi. Ano. Kdo jsem já? Kdo je ten, kdo vnímá?" vyzýval mne později Ramana Maharši k ponoření za myšlenky...

Gymnázium bylo krásným časem v nádherné partě skvělých lidí. Pak jsem se rozmýšlel mezi psychologií, medicínou, technikou a filmovou akademií. Následně studoval ČVUT a pokoušel se marně o FAMU. Dokončil jsem kybernetiku a bylo mi nabídnuto místo ve zdravotnictví. Léta jsem vytvářel medicínské počítačové programy. Dodnes se věnuji zdravotnické informatice a po celý čas také audiovizi, nyní hlavně fotografii. A během těch všech let se rozpomínám na to, co nám Májá moudře ukryla pod závoje a co zvolna a s postupně se měnícím úsilím objevujeme a nazýváme to kráčením po Cestě či jinak.

Objevujeme kouzelné pravdy i zdánlivé protiklady světa. Vzpomínám. Jednou nám profesor matematiky popsal tabule strašnými vztahy a ve vytržení se zamyslel nad n-rozměrným světem pod křídovými symboly: Vidíte, takový je náš svět. Víte, já si myslím, že živá hmota, je neživá hmota plus čas." Pak se navrátil na zem, podíval na tváře studentů, mávl rukou a vše smazal. K jeho vytržení jsem se často vracel. Na fakultě nám sdělovali mnohé, třeba jak se informace zaznamenávají na hmotný nosič za vynaložení energie. A časem jsem začal chápat, že je to vlastně opačně, že informace je pod" hmotou, že myšlenka je prvotní, že myšlenka je energie, že vše je energie. Že mysl není jen" vedlejší produkt vytvořený hmotou, ale že vše je kouzelně propojené. Byl to první dotek přítomného" Boha. Pochopil jsem, že máme úžasné znalosti o všem kolem nás, ale žalostně málo víme o sobě, o své podstatě, protože to podstatné neleží v oblasti vědomostí, intelektu, to se nedá studovat. Tenkrát mne hluboce oslovila věta: Boha nelze poznat, Boha lze milovat". Poznávání srdcem. K rozumu přizvat srdce. Učit se vnímat jinak", prožívat, vhlížet"...

Přicházely pozoruhodné náhodné" nabídky, informace, výzvy. Hledal jsem v naukách křesťanských, ale nacházel více a více otázek a rozporů. Hledal jsem v mnoha naukách východních. Pak jsem teprve začal chápat slova Ježíšova: Boží království je ve vás." A následně začal chápat i jeho slova: Hledejte Boží království a vše ostatní vám bude přidáno." Tenkrát jsem mocně pocítil touhu po návratu Domů". Tenkrát jsem vědomě vykročil na Cestu, pro kterou jsem až později našel pojmenování osobní spiritualita". Tenkrát jsem pochopil výjimečnost a sílu myšlenek, myšlenky. Na počátku bylo slovo," pravil kdysi evangelista Jan, když tlumočil zlomky z učení Ježíšova.

Pan doktor Eduard Tomáš mi předal tři největší dary. Svoji laskavou a mocnou touhu po Pravdě a své poznání, že je třeba začít od poznávání ega. Pochopení, že duchovní cesta je vlastně práce s egem, bylo mým prvním nejcennějším. Druhým bylo pochopení, že se mám zabývat jen egem svým (ne druhých), odhalovat ho, poznávat a pokojně odkládat tak, aby pod domnělým já" bylo zvolna spatřováno pravé Já", Boží království v nás, Pravda, Vše, Tao, Bůh... Třetím bylo pochopení harmonie touhy, rozumu a srdce - sjednocování v harmonii, Jednota.

Srdce ruku v ruce s rozumem a touha po poznání Pravdy. Na srdce zapomínáme. Z touhy plynou naše priority - co upřednostníme, s jakými myšlenkami budeme pracovat, kdy a jaké odložíme...

Jednou jsem byl na přednášce o astrofyzice pro lékařskou společnost. Na závěr byla řada dotazů. Jeden půvabný. Lékařka se tázala, zda při uvědomění si vlastní malosti v poznávané rozlehlosti vesmíru netrpí astrofyzik pocitem depresí. Přednášející se zmínil o těch, kteří ten pocit nezvládli, hovořil o nutnosti psychohygieny a nutnosti práce s depresivními pocity. A já paralelně a kontrastně s ním jsem si uvědomoval svůj závratně radostný prožitek z opětovně přibližovaného vesmíru - toho všeho jsem součástí, to vše je náš nekonečný svět, který je v nás, v němž jsme my - vše jedno je. Jsem přesvědčen, že až jednou věda pochopí do důsledků, že neexistuje pozorovatel a pozorované a že vše je jedním, tehdy učiní velký skok. Až toto pochopíme všichni, bude svět nepochopitelně" jiný.

Tož takto si na své cestě hledám a povídám o tom těm, které to zajímá. A jezdíme rádi se ženou a dvěma fajn kluky z Prahy do lesů, k řekám, do hor, na Šumavu a máme hodně ryzích přátel a príma kamarádů i krásných prostých radostí. A jednou za čas připravíme výstavu či něco jiného.

JJ: Vaše kniha Duše a křídla" mne zaujala hned od počátku a po seznámení se s ní jsem ji zařadil do našeho zlatého fondu". Přesto se těší zájmu čtenářů spíše vlažnému. Samotného mne to překvapilo a ptám se: čemu vděčí bestsellery jako Čtyři dohody", Žádná setkání nejsou náhodná" či 2012 Zlatá brána otevřena" za svoji úspěšnost? Vím, mohl byste se na totéž zeptat spíše vy mne, ale přece jen - netušíte nějakou stopu?

MZ: Například knihy Dr. Paula Bruntona jsou úžasné hloubkou nabízeného. Mnoho našich moudrých mužů i žen o něm s úctou hovořili. Pan Tomáš z něho často citoval. Pro mne i mé přátele byl nádherným zdrojem poznání. Jeho jméno není u nás neznámé. Přesto patnáct let po českém vydání dvou tisícovek kusů například jedné z jeho výborných hlubokých moudrých knih není náklad dosud rozebrán. Tajnosti Egyptské i Indické z dob jeho hledání jsou dávno rozebrané a měly i dobrý ohlas. Oproti jeho pozdějším zralejším hlubším knihám. Úspěšné Tajnosti nabízejí doteky tajemna, dobrodružství, vyprávění, děj. Ty další nabízejí hluboké poznání, k jehož vyzvednutí je vyžadováno úsilí. Vyzývají k práci na sobě. Ty první úspěšné lze číst kratochvilně a povrchně, ale i v nich hledat hloubku sdělení za vyprávěním, prožívat skrytou vnitřní proměnu autorovu. Ty druhé jsou již jen pro čtenáře z druhé poloviny věty. Těch je méně.

Hlubokých moudrých a méně známých knih je mnoho. Například Jiddu Krishnamurti, Jan Konfršt, zmíněný Paul Brunton, Anthony de Mello - zejména jeho Bdělost je výjimečná. Vesměs to jsou knihy, které vybízejí k nutné práci na sobě. A to nebývá populární, žádané.

Některé prodejně úspěšné knihy nabízejí umně to, co jitří fantazii čtenáře, další přinášejí příjemné vyplnění času, mnohé jsou nabízené šikovnými obchodníky, jiné jsou skutečně pozoruhodné a dobře předkládané.

Žádanější jsou zřejmě knihy pro rozum" (děje, návody, fakta), knihy nevyžadující námahu, knihy hýčkající ego, knihy zaměstnávající mysl - protože naše mysl se bojí domnělé prázdnoty. Úspěšné bývají knihy, kde několik moudrých cenných myšlenek autor opakuje na řadě příkladů ze života, které jsou neobyčejné a pokud možno dramatické nebo humorné. Opakování je cenné při povrchnějším či kratochvilném čtení - není nutná zvýšená koncentrace a hlubší myšlenka je i tak povšimnuta.

Za klíč k úspěchu považuji fenomén tajemna, odhalování. Na tom je postaven i současný svět bulváru. Nemusí jít o pravdu, jde o vzbuzení zvědavosti. Moudré knihy jsou pro zvídavé, hledají pravdu, nemanipulují s tajemnem jako se zbožím, nenadřazují sílu příběhu ryzosti sdělení, probouzejí. Podívejme se na názvy či podtexty některých z prodejně úspěšných - tajemství dávných kultur, tajemné svitky z jeskyně, tajemné číslo 2012, andělé, nevysvětlitelné jevy, podivná úmrtí či zmizení, signály jiných civilizací, matrix. Podívejme se na některé obálky. Obrázky andělských tváří, pečetní vosk, vykřičníky, magické symboly a hlavně doporučení někoho, komu kniha změnila život, kdo ji považuje za jedinou, kterou je potřeba mít. Vyjmul jsem některé nápadnější příklady.

Kniha Duše a křídla" vznikala ve dvou spontánních vlnách. Neřešil jsem kdy a jak vyjde, tvořil jsem ji v takovém krásném naslouchání a ze srdce. Na obálce je nebe s mraky a sluncem na mračném okraji. Prostá fotografie ze Šumavy, symbol. Vyšla ke stejnojmenné výstavě. I ta vznikala spontánně, radostně. Vyšla díky malému nakladatelství přítele. Finanční prostředky na její tisk mi přišly nečekaně a kouzelně, takže náklady byly uhrazeny. Je zde a jistě si časem najde svého čtenáře nebo čtenář ji. Časem k ní vznikne druhá. Nejde o počet, byť vím, že knihy jsou také vnímané jako zboží a počty kusů jsou významným kriteriem pro obě strany pultu.

JJ: Připadlo mi úžasné hned první zamyšlení v knize, přirovnávající stereotypní život k spočívání v dosloužilé lesní kapličce, která již splnila svůj účel. Nechce se nám ji opravovat, ale ani ji nechceme opustit. Přitom dveře jsou otevřené...

MZ: Ta svatyně na obrázku je z jedné opuštěné lesní šumavské samoty. Bytůstka sedící v rozpadající se lavici je duše citlivá, s čistou láskou a ryzí touhou hledající. Obrázek nebyl připravovaný. Vznikl několik dní před jejím ročním odjezdem do světa za poznáním. Ušila na sebe zátěžový test. Bylo to náročné a cenné. Hodně prožila, poznala, pochopila. Především sebe. Její duše ji vede Domů", učí se naslouchat a naslouchá a krásně se pozvolna proměňuje. Nádherný příklad někoho, kdo poznává, kdy opravovat, kdy přestavovat a kdy tvořit jinde a jinak. Probudit v sobě touhu po Pravdě a neortodoxně ji hledat s vlastní odpovědností za svoji Cestu. I pro mne to je krásně symbolický obrázek.

Je kolem nás mnoho nabízených náboženství, filosofií, cest. Jsme různí. K vykročení můžeme najít tu nám nejbližší. Vždy však nakonec dospějeme do bodu, kdy musíme nabízené cesty opustit a dále již jít jen sami. Prokázat skutečnou touhu po Poznání a prokázat, že s odhalovanou Pravdou budeme umět nejen žít, ale i s ní budeme umět nakládat. Přirozené vnitřní očišťování, přirozené pozvolné odhalování, vše úměrné energii vložené, vše úměrné čistotě našich myšlenek v pozadí našich kroků.

Jsme svobodné bytosti, můžeme se svobodně rozhodnout pro jednu z cest, svobodně svá rozhodnutí průběžně korigovat. Můžeme se svobodně rozhodnout pro setrvání na místě, třeba až do okamžiku zřícení střechy oné svatyně. Můžeme se svobodně rozhodnout, že svoji svobodu vložíme do rukou někoho jiného. Odpovědnost za svá rozhodnutí neseme vždy jen my sami. Zákon příčiny a následku je jedním z bazálních zákonů našeho světa.

A připomeňme si, že reakce nemusí následovat bezprostředně po akci, neboť zákon přichází" z oblastí za našimi představami, za naší představou času, přichází z bezčasí, z věčné přítomnosti. Působí spravedlivě, byť mnohdy pro nás zatím nepochopitelně. Pokud jsme posledně vykročili a kráčeli, rozpomeneme se a vykročíme opět. Vykročíme-li nyní, bude se příště nač rozpomenout...

Dveře jsou otevřené. Můžeme se k nim otočit zády, můžeme si je nechat uzavřít, můžeme vykročit.

JJ: Vaše kniha je umně protkána vlastními fotografiemi a dalšími ilustracemi. Na toto téma spolupořádáte s přáteli i stejnojmennou výstavu s mottem toulky krajinou duše s aramejskou modlitbou v srdci" umístěnou například nedávno v klášterní galerii v Hejnicích. Povězte, zasahuje vás takovéto umění hluboko?

MZ: Je to již velmi dávno, kdy mne na hradě Velhartice zaujala výjimečná průvodkyně. Poslal jsem jí pohlednici s poděkováním. Byla z Frýdlantu, prováděla na záskok jen ten den - jako brigádnice. Následně jsme ve Frýdlantu promítali audiovizi o cestách. Následně mne seznámila s kastelánem z Velhartic (a pak vzniklo několik výstav). Přes Velhartice jsem poznal kastelána z Rabí (a vzniklo několik výstav). Při předloňské neplánované spontánně vzniklé rabské výstavě jsem dostal jako dárek od kamarádky Ivanky poprvé zazpívaný Aramejský otčenáš. Loni vznikla výstava jím inspirovaná, Otčenáš tam celé léto zazníval. Výstavu shlédla ona průvodkyně", oslovila ji a zeptala se v Hejnicích. Při zahajování hejnické výstavy, blízko Frýdlantu, jsem si připomenul úžasný řetězec událostí, kterým se kruh uzavíral a zároveň po celou dobu otevíral pro nádherná setkání a inspirace. Například díky velhartickému setkání jsem jinak nahlédl na křesťanství a vyvstala mi řada otázek pro další jiné cesty a hledání... A tak dále...

Nyní jsem vše řekl velmi stručně, bylo by to na několik stránek. Vím, setkání nejsou náhodná. Některá jsou pro nás klíčová. Nádherné dary života. Vidět je, rozpoznat je, prožít je, to je to pravé umění života. Prožít setkání s člověkem, pohled do jeho očí, duše. Prožít setkání s krajinou, stromem, květinou - to je umění. Umění, kterému je třeba se stále učit víc a více. Portrét člověka, obrázek jeho očí, fotografie stromu, listu, potoka, mraku, vlny na vodě - to je radostný záznam té chvíle vedený touhou podělit se. Uměním je to vše vidět a vnímat. Dokonalosti se přiblížíme tehdy, když se vše pro nás stane vznešenou přítomností, kdy vše vidíme hluboce a přitom přirozeně, samozřejmě. Zaznamenáme-li prožívané na film či plátno, můžeme se podělit a nabídnout tak další prožitky. Uložíme-li prožitky do Vědomí, je to cennější. Film či plátno znehodnotí čas, ve Vědomí však zůstanou trvale. Své focení nevnímám jako umění. Spíš sdílení. Ostatně, umělci bychom měli být všichni. A jednou jistě budeme. A slovo umění" se pak možná zvolna vytratí...

JJ: Pokud se nemýlím, napsal vám pan Jan Konfršt, autor knih z edice Povídání s Janem", ke knize předmluvu. Byl jste nějak výrazně osloven jeho učením?

MZ: Hledal jsem učitele. A nacházel je v knihách i všude kolem sebe. Z počátku jsem to ale nevěděl. Hledal jsem učitele a nalezl pana doktora Tomáše. Stal se mi laskavým moudrým otcem. (Znal jsem ho, on mne ne.) Hledal jsem učitele. Nalezl přítele Jana. Díky němu jsem si mnohé propojil a další rozkryl. Nejvíce mne oslovil prostým pohledem na nejhlubší pravdy, prostými slovy, kterými lze vyjadřovat vznešená mystéria, vyznáváním obyčejného života v jeho úžasné neobyčejnosti. Jan nabízí víc, než mnozí vůbec tuší či jsou ochotni připustit. Patří k mudrcům filosofům, o nichž se tak málo ví a přitom mohou tolik sdělit. Ti nejmoudřejší často mlčí, nenabízejí na potkání, dobře vědí, že nepřipravený chce slyšet něco jiného a že připravený vždy najde svého učitele. Nebo přítele.

I knihy Jana Konfršta patří k těm, které přinášejí ryzí pravdy a nepatří ke knihám obchodně významným. Tuším, že i Janovy knihy patří do vašeho zlatého fondu", byť se neobjednávají po desítkách. Vydal již dvě a dokončuje Úvahy o životě II.", do které společně vybíráme obrázky stromů, a odevzdává k vydání pro něho netradiční titul Vlastenectví" o osobní odpovědnosti a svobodě. S Janem rád spolupracuji například na jeho webových stránkách (www.povidanisjanem.cz), on se mnou na výstavách z posledních let. Vzájemná spolupráce s přáteli není prací, ale radostí.

Mám jednu půvabnou vzpomínku. Bylo to před léty, když jsme se znali krátce. Tenkrát jsem jeden večer hovořil s kamarádkou o jejím zásadním dosti složitém životním problému. Čtyři hodiny. Druhý den jsme si - kvůli něčemu jinému - s Janem volali. Pro svůj klid jsem se zeptal: Honzo, neudělal jsem včera večer chybu, bylo to čisté?" Nevěděl, co jsem dělal včera, ani kamarádku nikdy neviděl. Pravil mi: Bylo to v pořádku, akorát bych na tvém místě neřekl toto a spíše bych zdůraznil toto." Bylo to úžasné, sedělo to. Ale tady nejde o to, co Jan umí, proto to neříkám. Zde je důležité, že takto se můžeme probudit všichni. Probudit se ze spánku, v němž vlastně trvale žijeme, začít žít vědomě a plně, vidět do hloubi... To Jan nabízí. Tak jako někteří mlčenliví" jiní. Nabízejí Cestu. Svým příkladem.

JJ: Krize. Neskloňuje se sice již tak často, ale přece jen se na ni mnohé svede. Není to však spíše tak, že v období tučných let jsme vše projedli a místo, abychom odkládali stranou jsme se ještě navíc zadlužili?Nežijeme si v České republice až přespříliš dobře?

MZ: Když jsem předloni u silnice za plotem na bývalé louce spatřil množství vyrobených buldozerů, o které díky krizi nebyl zájem, pocítil jsem zvláštní pocit úlevy za krajinu. Krize? Nebo přirozený vývoj? Krize ekonomická nebo duchovní? Krize jsou signálem nutnosti změny.

Naše společnost je úzce svázána s oběhem hmoty. Vyrábíme, transportujeme, spotřebováváme, odkládáme spotřebované. Hmota je nám cílem. Ne prostředkem. Prostředkem k poznání naší pravé podstaty. Prostředkem k pochopení, že náš život může být nepředstavitelně jiný a hlubší a čistší.

Krize nás vybízejí k nutnosti změny. A každá změna začíná změnou myšlení. Vše můžeme redukovat pouze do oblasti ekonomické, nebo můžeme spatřit v plné šíři a z nadhledu celou naši společnost a uvědomit si nutnost změny celospolečenské. A ta je smysluplná pouze a jen svobodnou změnou každého z nás. Změnou zdola. Svobodnou. Pozvolnou a na základě našeho postupného poznávání, chápání, vyzrávání.

Ano, žijeme si velmi dobře a - žel - již i na úkor obyvatel mnoha jiných zemí světa. Pracují na nás...

Zlepšujeme stále víc a více své stroje i nástroje, ale zapomínáme na své nitro. Propracováváme víc a více normy, směrnice či předpisy pro vše vnější, ale zapomínáme na nejvnitřnější, na podstatu našeho Bytí. Je neměřitelná, neohodnotitelná, neocenitelná - proto ji nevidíme, proto pro nás jako by nebyla.

A někdy popojdeme již i dále a s touhou Boha voláme, upíráme zrak do daleka tam, kde bývá předpokládán. Nevidíme ho. A On se přitom dívá našima očima. Nemlčí, ale my Ho neslyšíme, pro své hlučné žití ve hmotě či hlasité volání po Něm.

JJ: Jsme národem ateistů, jak je o nás mnohdy prohlašováno? Co soudíte o duchovnosti našeho národa?

MZ: Statistiky umí spočítat počty oficiálních stoupenců v tabulkách sledovaných náboženství. Dokumentují vnější znaky víry. Nehovoří o stavu srdce člověka, o jeho nitru. O jeho vnímání duchovních hodnot, o jeho touze proniknout do duchovních pravd. O jeho touze v Pravdě žít. Pokud se někoho zeptáme, zda věří v Boha a on odpoví ano" nebo ne", neznamená to, že je věřící nebo nevěřící. Pokud však tazateli odpoví: A jakou máte představu pod pojmem Bůh, co jím či tím míníte," je zřejmé, že dialog započal správně. Z takových dialogů ale asi nevzejdou podklady pro statistické zjištění duchovnosti" národa. Z takových dialogů mohou vzejít pocity, že jsme relativně duchovním národem, v němž je častější osobní spiritualita jedince, než zapojování se do života církví.

Osobně jsem přesvědčen, že nejsme národem ateistů, že je u nás výjimečně svobodné duchovní prostředí, že je u nás mnoho hodnotných nabídek, že je u nás dosti zralých moudrých bytostí, že náš národ má co světu dát a jistě ze svého středu dá. Zmíněné nabídky však nenajdeme v novinách, v televizi, či na čelních místech internetu...

JJ: Pod pojmem ovlivňování reality", na kteréžto téma vyšla i řada knih, si mnozí představují, že budou ještě ve větší míře uspokojovat přání, a nebojím se říci i často vrtochy, svého ega. Nespočívá však ovlivňování reality především v tom, že věci okolo nás se dějí v souladu s naším dlouhodobým vyzařováním a působením?

MZ: Ano. Nemám co dodat. A netřeba dodávat další úvahy, vždyť tolik (mělkého i hlubokého) již bylo napsáno. Snad jen 3 různé příklady z různých oblastí.

1. Jedna moudrá žena, které si moc vážím, která v mnohém nahlédla již daleko a mnohé skrze své prožitky pochopila, má zajímavou zkušenost. Vysnila si jednou partnera, jeho vlastnosti, přímo si ho vydefinovala. Když něco dělá, dělá to naplno, cele. A tak skutečně přišel a vstoupil jí do života. Byl přesně podle jejích představ. Úžasné! Jak za čas hořce konstatovala: Zapomněla jsem si zadat jednu samozřejmou důležitou vlastnost - aby nebyl blbej." Zde se jedná o týdny či měsíce...

2. Prožíváme-li ve svém srdci plně například krásu divizny, vůni fialky či chuť borůvky, přispíváme k tomu, aby jejich krása, vůně či chuť tu byly pro nás i příště a ještě intenzivnější či hlubší. A daleko mocnější a významnější z hlediska světa je prožívání Lásky. Zde se nejedná o roky ani desetitisíce roků, ale o mnohem mnohem delší úseky...

3. Koncem letošního ledna jsme zahájili výstavu Duše a křídla" v Hejnicích. Druhý den jsem dostal dopis od přítele. Výstava ho oslovila a chtěl ji nabídnout i jiným a bylo mu též líto, že se o stejnojmenné knize patřičně neví. Vybízel mne k napsání článku do časopisu, k propagaci. Poděkoval jsem mu a vysvětlil, že již nejsem ten, kdo by takový text mohl napsat. Jsem ochoten popovídat, odpovědět na otázky, ale připravit osnovu článku s dílčí myšlenkou paralelní ... inu, to nemohu. Odpověděl jsem s omluvou, vysvětlením a více neřešil. Rozuměl. Začátkem února mi přišel neočekávatelný dopis od vás. Když jsem četl o vaši nabídce a chuti připravit rozhovor ... dlouho jsem děkoval... Ne za možnost rozhovoru, byť je krásná, ale hlavně za to, že takto vše může fungovat, že náš svět je úžasný, že pod ruchem našich vnějších pomíjivých činností probíhají tichounké nepomíjivé procesy, za nimiž je ukryta podstata našeho Bytí. A toto je příklad o prostém naslouchání a konání v ne-konání v žité přítomnosti...

JJ: Máte rád internet? Nepřipadá vám, že je snadné sklouznout do v něm vyježděných uliček?

MZ: Přijímám ho jako významný nástroj pro komunikaci. Jeho význam bych přirovnal k vynálezu knihtisku. Připravil nás o ručně opisované překrásné knihy určené jednotlivcům, dal možnost přístupu ke knihám mnohým. Opisovaly se jen skvosty (dle měřítek té doby), do nichž stálo za to vložit úsilí. Tisknout se dá kde co. Internet je podobně převratným nástrojem. O obsahu knih i internetu rozhodujeme my všichni. Začínal jako akademická síť. Přerostl do dnešní podoby. Je odrazem společnosti, jejího poznání, stupně zralosti. Zdroj úžasných informací i manipulací, svobody i nátlaku, prostor pro zabíjení času i pro jeho tvůrčí naplnění. Surfování lze mnohdy přirovnat k chození kolem stánku s časopisy na zastávce tramvaje. Cílené vyhledávání potřebných informací k návštěvě univerzitní knihovny (rychlost a šíři netřeba připomínat). Je na každém z nás, zda sklouzneme, nebo popojdeme. Sám jsem vytvořil pro jednu z výstav před deseti léty webové stránky (www.obrazkyprodusi.cz - již by si opět zasloužily rekonstrukci), které postupně výstavu trošku přerostly. A dostávám občas dopisy, že se někomu web líbí a že by rád na něj dal ze svého odkaz, pokud dám i já odkaz na web jeho. I to je obraz světa. Chci-li na někoho odkázat, dovolím se a nic nežádám. Ne stálé něco za něco". Nabízím dlouhodobě. Nabízím, aby bylo z čeho volit ve větší šíři. A snažím se nabízet co nejčistěji. Volba z nabízeného je pak již jen na každém z nás.

Píši a dostávám maily, ale dopisy rukou dotýkané mám raději. Dopisy bývají hlubší, hlouběji prožívané, nesvádějí k rozkopírovávání ani k rychlému očtení", více lze vložit za slova, najít za slovy.

Vyhledávám potřebné na internetu, nebaví mne ale u něj vysedávat. Nenahradí mi krásnou knížku hřející v dlani, kterou lze číst i na louce za slunce.

Všímám si, že se dnes více píše, než čte. Chceme se zviditelňovat. Sdělujeme především informace. Více sdělujeme názory, zaujímáme postoje, hodnotíme. Méně nasloucháme a přijímáme inspirace...

JJ: Na závěr se pak zeptám: Myslíte, že je v životě kam spěchat, když má duše křídla a může si kamkoliv zaletět, jakmile bude chtít?

MZ: Pochopíme-li, že náš život probíhá v nekonečně rozlehlém časovém prostoru a že podstata našeho bytí leží mimo čas - v bezčasí - uvědomíme si relativnost pojmů otálení či spěchání. Prostor a čas je naší krásnou a potřebnou představou. Vždyť žijeme ve světě představ. Je to náš svět. Nahlédneme-li za něj, za představy, zažijeme Pravdu, prožijeme úctu k Dílu a vědomě se staneme jeho součástí. Mnohé pojmy se rozplynou, nespěcháme, nežádáme, neusilujeme, nechceme. Jsme aktivní, leč trošku jinak...

Všichni směřujeme k Poznání. Dříve nebo později k němu všichni dospějeme, to je jeden z principů či zákonů našeho světa. To je i náš úkol, který pozvolna víc a hlouběji chápeme. Náš smysl ve Stvoření. Duše, zástupce Boha v nás, nás zvolna vede tím směrem. Odložíme-li chtění a nasloucháme-li jejímu tichému hlasu, kráčíme-li správným směrem a úměrným tempem, nenutíme-li duši k nesouhlasným signálům či protestům, pak zažíváme trvalé pocity radostného plného bytí v náruči Boží.

JJ: Děkuji vám za rozhovor.

MZ: I já vám. A nejen za možnost popovídání si, ale především za to vše, co konáte v rozsahu a kvalitě zcela výjimečné. Jezdíval jsem k vám ještě v době, kdy knihkupectví sídlilo na nádraží v Bubnech vedle lampárny a bylo samo úžasnou zářivou lampou a nabídkou na vznikajícím trhu s literaturou pro hledající. Připadalo mi úžasné, že garantujete vrácení knihy s minimálním manipulačním poplatkem. Úžasný respekt a vlastně i výzva k svobodnému hledání, vybírání, změně pohledů, názorů, směrů vlastní cesty! Pak jste se přestěhoval a já vás po létech opět potkal tak kouzelně a nečekaně... Děkuji.


Aktuality, novinky:

20.04.2018
V minulých dnech přibylo do antikvariátu opět několik středních výkupů - cca 100 knih. Jejich seznam najdete v případě zájmu na prvních 10-ti stránkách antikvariátu zde... [JJ]

19.04.2018
Na SLOVENSKO jedeme opět 24.4.2018 a vyřídíme všechny objednávky, které nám dorazí do 23.4., 10:00 hod. (prodlouženo). Počínaje druhou zásilkou je možná i platba na fakturu po dodání zboží (poštovné 2,3 eur). [JJ]

16.01.2018
Doporučujeme knihy z nakladatelství Santal založeného již v únoru 1989 - jóga, filosofie, poznání...

[JJ]

10.12.2017
Volné pokračování Pohrátek: Vincek, vlk a Lucinka - rádi doporučujeme.
[JJ]

Nejprodávanější v kamenném obchodu:
01Život v přeludu (... a jak se z něj probudit!)
02Den svatého Ignora
04Cesta /Modrá brána/
05Metoda RUŠ aneb Já to mám jinak (3. vydání)
06Já jsem
07Jsem
08Nové poselství z Prahy
09Indián - Zpráva o archetypu
10Třináctá komnata (3. přepracované vydání v tubusu)
11Léčíme si záda sami
12Rakovina, leukemie a jiné zdánlivě nevyléč. nemoci
13Anastasia - kniha první
14Poselství z Arunáčaly
15Totemová zvířata a sada 28 karet
16Jak to vidí Ivanka Adamcová

Nejprodávanější přes internet za Duben 2018:
01Cesta /Modrá brána/ (20x)
02Den svatého Ignora (15x)
03Indián - Zpráva o archetypu (11x)
04Život v přeludu (... a jak se z něj probudit!) (10x)
05Slunce zapadá na východě (9x)
06Brána k opravdovému zasvěcení (8x)
07Smaragdová deska Herma Trismegista (2.rozšíř.vyd.) (6x)
08Metoda RUŠ aneb Já to mám jinak (3. vydání) (6x)
09Jsem (6x)
10Karmická astrologie aneb minulý život v horoskopu (5x)
11Já jsem (5x)
12Praxe magické evokace (5x)
13Mysterium smrti (5x)
14Tradiční čínská medicína - rady a recepty (5x)
15Seznámení s novou medicínou (Germánská medicína) (5x)

Naposledy objednané knihy:
22.04.2018 00:23
Sedm duchovních zákonů úspěchu
22.04.2018 00:23
Minerální soli Dr. Schusslera
21.04.2018 21:31
Mysterium smrti
21.04.2018 21:31
Pránájáma - technika dechu
21.04.2018 19:20
Rukopisy z Nag Hammádí /3
21.04.2018 19:20
Rukopisy z Nag Hammádí /4
21.04.2018 19:20
Rukopisy z Nag Hammádí /1
21.04.2018 16:23
Osud jako šance /brož/
21.04.2018 14:10
Já jsem
21.04.2018 13:28
Sedm duchovních zákonů úspěchu

18-Praha-350


© 2001-2011 - Pavel Černý | © 2012-2018 - Pavel Hejný